MERKUR po Kreténsku
Zajímavosti okolo Merkuru - S Merkurem navěky

S Merkurem navěky

Petr Lanz


Kdo by si nechtěl pořádně zahrát s Merkurem, Ale na věčné časy? Málokdo se může pochlubit, že strávil nepřetržitě si hrát s Merkurem celých 50 let, alespoň na obrázku? Já ano.



Táta pracoval v reklamní agentuře a marně mě učil hrát na klavír. Ale mého technického ducha se mu nepodařilo zlomit. Raději jsem šrouboval. Tak mne jednoho dne zavedl za kolegou fotografem do bytu poblíž kulaťáku v Dejvicích. Tam proběhlo fotografování, žádný Merkur, jak jsem očekával, tam samozřejmě nebyl a místo toho jsem při focení držel za sedlo jízdní kolo. Jsem pravák, ale šroubovák mi dali do levé ruky, povšimněte si, jak ho odborně držím. Velikost šroubováku „přesně“ odpovídá šroubečkům M3,5 z Merkuru. No a tak jsem se po výměně pozadí ocitnul na každé krabici a knížce s kolesovým rypadlem 1971-1978. Naši mi za honorář jednu krabici koupili. Byla to ta předchozí verze 1957-1971, podle mne byla lepší a měla 4 patra a dostával jsem je postupně. Fantasticky jsem si vyhrál, vůbec jsem nezlobil. Doba byla zlá a mezinárodní situace složitá. Nejvíce mne zaujaly modely Kulomet, Dělo a Polní dělo případně i s kolesnou.

Ty skutečně střílely na kapslíky. Když jsem vyděsil oba rodiče i sestru a došlo mi střelivo, musel jsem konvertovat výrobu na mírové účely. Pak jsem podle knížečky sestavil snad všechny modely.

Po vyčerpání všech pater stavebnice jsem zatoužil po Merkuru Elektro. Můj grafický návrh obalu se naštěstí do výroby nedostal, ale povšimněte si, že již tehdy jsem předvídal 3V prismatické lithiové články.

Stavebnici jsem nakonec dostal, a když jsem doma galvanicky pokovil všechny hřebíky a došla mi plochá baterka i skalice modrá, dostal jsem třídílnou stavebnici Piko Pikotron. To byla bomba. Blikače, multivibrátory, foto relé, akustické relé, dotykový spínač, vlhkoměr, bistabilní obvod, zesilovače, rádio. S Pikotronem jsem si vydržel stavět až do nákupu neopakovatelného Sinclair ZX Spectrum a začala mne zajímat děvčata, ale to je již jiná kategorie.

Na nějaký čas se mojí nejoblíbenější stavebnicí stal Hardware. Tolik stavebních prvků, tolik možností. A k tomu ty krásné začátky s jedničkami a nulami v prvních jednočipových mikroprocesorech. Kdo to nezažil, neuvěří. Postupně mi bylo divné, že když jsem sestavil nějaký prototyp, dejme tomu digitální regulátor, tak jsem najednou zjistil, že mohu hotový výrobek i v krásné krabičce koupit za třetinovou cenu. Pak se to všechno zlomilo, HW sežrala miniaturizace ze zahraničí a digitalizaci zasazuje těžké rány umělá inteligence. Tak se zase pomalu vracím k mechanice. Netušil jsem jaké krásné hračky a stavebnice i pro dospělé dovážíme ze zámoří. Nevěděl jsem co vybrat. Zvolil jsem neznámější vynález století páry – spalovací motor. Našel jsem stavebnici čtyřválce v dílech jako hračku pro děti i dospělé. Vše dokonalé. Kompletnost dodávky do posledního detailu, roztříděné nerezové inbusové šroubečky M2.5, M3 a M4, různých délek, pro každou pozici odlišné, plechový obal s proložkami, přesné barevně eloxované hliníkové odlitky s CNC řezanými závity, kreslený manuál, vše pasující dohromady, funkční, pohyblivé na elektromotorek. Prostě úplně jako dřív Merkur ale o kus jinde.


Od modelů a stavebnic byl jen krůček ke skutečnosti. Tak jsem si pořídil rozebraný skutečný motor do motorky, 4 válec, 600ccm, a už ho mám sestavený a chystám se k řezům, aby bylo vidět, jak to všechno uvnitř pracuje. Návodů, katalogů, nákresů sestav, animovaných i hraných videi je na webu víc než na Merkura. Mým velkým obdivovatelem je manželka, řekl jsem si, že jí ukážu zuby. Když jsem jí předváděl, jak funguje moje zamaštěná šestistupňová sekvenční převodovka, byla nadšením bez sebe. Ale pak jsem přemístil řetězový zvedák s motorem tak, aby mohla vjet do garáže autem a bylo vše v pořádku. Dokonce si prý mohu dát na zahradu i ponorku, pokud ovšem na tu zahradu doplave.


Všechny stavebnice stále mám a čekám, až je ukážu vnoučkovi. Zatím to vypadá, že si spíš hraje s kuchyňkou. Někde by začít měl. Koho by však dneska zajímalo vyzkoušet si jednoduché fyzikální stroje jako nakloněná rovina, páka, pevná a volná kladka, šroub, tření, západka, kolo na hřídeli, ozubené kolo, šnekové kolo, převodový poměr ozubených kol, váha, rovnováha? Bohužel jediné na co tvůrci stavebnice mezi jednoduchými fyzikálními stroji pozapomněli, to jsou klíny a zejména klíny do hlavy a jejich valení.


Moje vzpomínky, uložené nikoliv ve vitríně, ale na půdě.

Merkur oslavil 100 let a musí se stále někam posouvat. Zdá se mi, že současný směr opustil základy fyziky a mechaniky a soustředil se na barvy, tvary a design. Jak si mám ale hrát se žlutou ponorkou, která vypadá jako zmuchlaný nýtovaný plech? Já bych chtěl, aby měla horizontální i vertikální kormidla, naklápěcí křídla a výsuvný, otočný periskop a aby bylo do ní vidět, jak funguje. Pak by mne zajímal kardan, diferenciál, uložení náprav, stavitelná vrtule, cyklické řízení vrtulníku aj. Kovová stavebnice má jiné vlastnosti než plastová, tak proč si hrát na Lego a Meccano, které mají dokonalejší design, protože se nebojí kombinace s plastem. Současné modely nic nedělají, slouží jen k uložení do vitríny. Ale proč k tomu navíc ohýbat plech a vystřihovat speciální tvary, to nechápu, děti nemají fantazii?. Asi aby to mohlo být dražší. To jsem ale vyjádřil jen soukromý názor. Správnost směrování prověří trh. Přeji Merkuru a jeho tvůrcům úspěšných dalších 100 let a spoustu nápadů.

Petr Lanz, KMČ (Kreténský Merkurový Čekatel)


pod konstrukcí


Chcete-li nám něco napsat, tak na adresu
merkur@kreteni.cz

případně
mail nejvyššímu Kreténovi

pásek
Kreteni - založeno (K8) 2001-2009, resuscitováno (K15) 2010; změněno (K1): 16.12.2023