Výroční stavebnice B24 Liberator

Tato stavebnice byla vydána výrobcem ke stémy výročí vzniku stavebnice Merkur. Má pouze limitovaný počet kusů (2500) a každý kus má certifikát s pořadovým číslem. Dokonce jsme již stačili oskenovat předlohovou knížku. Předlohová knížka je velni pěkná, tištěná na křídovém papíře vysoce kvalitním tiskem. Obsahuje i technické údale letounu, a to jak skutečné, tak i modelu z Merkuru. Na tomto stroji sloužil v Anglii ve druhé světové válce i letec František Václav Švejdar, rodák z Police nad Metují. Také jeho životní příběh je součástí návodové knížky, kteroužto stránku jsme si sem dovolili opsat.

B24 Liberator byl americký těžký čtyřmotorový bombardovací letoun, který byl použit i v Anglii v bojích za druhé světové války. Byl vyvinut firmou Consolidated Aircraft ze San Diega v Kalifornii. Bylo jich vyrobeno cca 18500, což je rekord v kategoriích bombardér, těžký bombardér, vícemotorový letoun a americký vojenský letoun

horní patro se sočástkami	dolní patro se součástkami
titulní strana předlohové knížky

Stavebnice potěšila, že je dodávána se součástkami ve vylisovaných plastových přihrádkách, i když jsou nějaké křehké a ty méje byly na několika místech protrženy. Při přepravě se samozřejmě všechny součástky vysypaly a tak jsem stráviol několik minut jejich uklízením, kam by asi tak mohly patřit.

Stavebnice potěšila velmi i tím, že na sestavení takto náročného modelu (také má obtížnost pět z pěti), bylo potřeba pouze minimum speciálních součástek. V seznamu součástek jsou to jenom tři žebříčky č.2403, 2405 a 2408 a tři trochu kratší hřídelky (4060 a 5060). Prostě Merkur tady nezlegovatěl a zůstal tím dobrým Merkurem, jak ho známe a máme rádi. Také šroubky potěšily - všechny mají zmenšenou hlavičku TORX, zřejmě jsou konečně již pro stavebnice (kromě Retro) standardem. Do retro stavebnic by to slušelo nejvíce mosazným šroubkům s příčnou drážkou.

Zajímavá je i barevnost, která je u tohoto výročního modelu přísně dodržována. Má pouze tři barvy: černá, stříbrná a asi slonová kost. Světlé součástky (odstín zřejmě slonová kost, ale nejsem si jist) mají velmi zajímavou 3D strukturu:

tato světlá barva má unikátní strukturu, jakou žádný jiný povrch součástek v Merkuru neměl

František Václav Švejdar

Příslušník 311. československé bombardovací perutě František Švejdar se narodil 3. prosince 1915 v Polici nad Metují, v dnešní ulici U Damiánky čp. 155. Jako většina dětí vyrůstajících v době První republiky vstoupil do Sokola a už jako chlapec propadl lyžování. Což je skutečnost, která v pozdějších letech výrazně ovlivnila jeho soukromý život.

Ve 30. letech se rodina přestěhovala do Prahy a František Švejdar vystudoval gymnázium. V roce 1937 byl povolán v rámci vojenské prezenční služby k 3. Hraničářskému pluku v Žamberku a nastoupil do Školy důstojníků pěchoty v Čáslavi (absolvoval v roce 1938). V tom samém roce ještě absolvoval kurz pro letounové pozorovatele zbraní v Milovicích a následně odchází do civilu. V roce 1938, jako člen vojenské hlídky, vítězí v lyžařských závodech brannosti v Deštném v Orlických horách.

Na podzim 1939 byl mobilizován a nasazen v Orlických horách. Po demobilizaci se vrací do Prahy a živí se jako úředník. V roce 1940 utíká z protektorátu tzv. Balkánskou cestou. 24. května 1940 překračuje hranice na Slovensko Vlárským průsmykem a pokračuje přes Budapešť do Bělehradu, kde se 29. května hlásí do čs. armády. Podle svědectví pozdějších kolegů se na cestě z Budapešti do Bělehradu tři dny ukrýval na tendru lokomotivy...

Po nástupu k čs. armádě je převelen k pozemním jednotkám na Střední východ (Bejrút a Palestina) a v roce 1941 je zařazen do transportu československých letců a odplouvá do skotského Glasgow. Trasa kvůli nemožnosti proplout přes Středozemní moře vede přes Indii, Kapské město a Gibraltar. Po nutném přeškolení je umístěn k 311. československé bombardovací peruti RAF jako radiotelegrafista.

Na konci května 1942 je poprvé nasazen k bojové akci a účastní se náletu na Kolín nad Rýnem (celkem odstartovalo 1046 bombardérů!). Poté je převelen k posádce pilota Jana Romana Irvinga a účastní se tzv. Bitvy o Atlantik. 5. října posádka J. R. Irvinga s Františkem Švejdarem na palubě s největší pravděpodobností zasáhne a potopí německou ponorku U-116. Vroce 1944 je přeložen k 24. dopravní peruti a po skončení války se podílí na repatriaci čs. vojáků zpátky do Československa. Mimo jiných vezl z Londýna do Prahy exilového ministra zahraničí Jana Masaryka. Ještě v Anglii je povýšen do hodnosti nadporučíka letectva (1. 6. 1945) a sám se do vlasti vrací 17. srpna. 18. října je demobilizován.

Vroce 1944 se na jedné taneční zábavě seznamuje s o sedm let starší ženou, která se chce naučit lyžovat. Z touhy po lyžování se vyvine vztah a František Švejdar s ní „začne chodit“. Z ženy, „která se chtěla naučit lyžovat“ se nakonec vyklube nejstarší dcera Rupperta E. C. L. Guinnesse, 2. hraběte z Iveaghu, majitele pivovaru Guinness v Dublinu, Lady Honor Dorothy Mary Guinness.

Podle záznamů na kmenové vojenské kartě je na Františka Švejdara v roce 1946 v Československu vydán civilní dohled kvůli pobytu v Anglii a 26. srpna 1946 získává civilní doklady opravňující k pobytu ve Velké Británii, kam za ním postupně odjedou rodiče i bratr s manželkou. 19. lištopadu 1946 uzavírá sňatek ve Westminsterském opatství a v létě následujícího roku získává britské občanství. O svatbě informují noviny ve Velké Británii, Irsku, Československu nebo Austrálii. Manželka po svatbě užívá jméno včetně titulu Lady Honor Dorothy Mary Giunness Svejdar a z Františka Švejdara se stává František „Frankie“ Svejdar.

V poválečných letech se stal obchodníkem v letectví a spolumajitelem společnosti CSE Aviation. Umírá 19. května 1977 a je pochován na hřbitově Saint Mary v Dublinu.

Během své vojenské kariéry získal:

třikrát Čs. válečný kříž;

dvakrát Čs. medaili Za chrabrost;

Čs. medaili Za zásluhy 1. stupně

a Čs. vojenskou pamětní medaili se štítky SV-VB. (služba na Středním východě a Velké Británii)

Zároveň byl nositelem britských vyznamenání The 1939-1945 Star; Africa Star; Atlantic Star; Defencec Medal a War Medal. 10. září 1991 byl mimořádně povýšen do hodnosti podplukovníka in memoriam (jako výraz vojenské rehabilitace vojáků západního odboje za 2. světové války).

Během svého působení u 311. československé bombardovací perutě RAF od 30. května 1942 do 5. ledna 1944 se František Švejdar zúčastnil 63 operačních letů, během kterých strávil ve vzduchu 562 hodin a 31 minut - což by v nepřetržitém letu znamenalo 23 a půl dne! (Počty hodin vychází z práce Pavla Vančaty.)