MERKUR po Kreténsku
Historie a současnost -

Něco málo informací o stavebnicích MERKUR

První stavebnice MERKUR se u nás objevily v polovině 20-tých let minulého století. Na našich stránkách tyto stavebnice z první republiky nazýváme jako typ "mechanické", protože takto je prezentoval sám výrobce. V této době existovaly mechanické stavebnice č. 1 až č. 4 včetně doplňkových stavebnic 1B až 3B. Postupně se řada vyvíjela až do velikosti č.7. Více se o historii této nejslavnější řady stavebnic Merkur, vyráběných až do konce osmdesátých let minulého století, dozvíte zde.

Dalším typem stavebnice MERKUR byl METROPOL. Toto byla stavebnice budov. Dále se pak vyráběl MERKUR ELEKTRUS, který obsahoval řadu pokusů z elektrotechniky. Tato stavebnice byla po válce vyráběna jako MERKUR ELEKTRO 101 a 102. Továrna INVENTOR, která vyráběla tyto stavebnice, vyráběla i modelovou železnici velikosti "0". Parní lokomotiva, vagónky, koleje a pro napájení síťový transformátor. Tyto modely stále existují mezi sběrateli a železničními modeláři a dále se s velkým úspěchem vyrábějí v nástupnické firmě v Polici nad Metují. Hodnota jak nových, tak sběratelských kusů je vysoká a nezřídka přesahuje třeba u lokomotiv částku 10 000 Kč.

Na začátek je nutné si ujasnit, jaké řady stavebnic MERKUR byly a jsou vyráběny a jak je budeme nazývat, aby nevznikaly nejasnosti. O nejstarší řadě stavebnic jsme se zmínili již v předcházejícím odstavci. Tuto řadu stavebnic nazýváme "mechanické stavebnice" a vyráběly se až do roku 1990 (zatím máme poslední štítek z července 1988) v nezměněné podobě, co se týče součástkové základny. Je obdivuhodné, že seznam součástek z roku 1933 je shodný se seznamem z roku 1988 (až na jednu drobnou chybu), a to i v největší stavebnici č.7. Byly podle velikosti očíslovány od č.1 do č.7 a obsahovaly součástky, které se hodily hlavně k sestavování mechanických strojů. K sestavování dopravních prostředků tato stavebnice už tolik vhodná nebyla, protože chyběly pneumatiky či pásy. Na druhou stranu obsah kol s drážkou (pro řemínkové převody) nebo ozubených kol byl velmi dobrý.

1964: novodur přichází!

Až do roku 1964 se součástky dodávaly převážně v papírových krabicích, připevněné k papírovým podložkám pomocí sponek. Použitím excentrické díry v papírové podložce se k ní připevňovala kolečka. Toto uspořádání bývalo velmi krásné a na dodávané stavebnice byla radost pohledět. Jenže častým používáním se díry v papírových podložkách poškozovaly a pokud jsme si chtěli pěkné uspořádání stavebnice zachovat i při jejím používání, bylo velmi pracné uchycovat součástky do původních pozic a třeba u kol se vyhýbat poškození podložky. Proto většina stavebníků součástky do krabic pohazovala a ničila často například velmi promyšlené, ale opět pracné připevňování úhlových želez. Papírové přihrádky se často ničily, ohýbaly a trhaly.


Typický obrázek používané stavebnice v původní papírové krabici

Velikou část těchto nevýhod odstranily plastové výlisky přihrádek z novoduru, zavedené v roce 1964. Pamatuji se jako malý chlapec, jak jsem byl těmito přihrádkami nadšen. Stavebnice vypadala velmi pěkně, téměř každá součástka měla své místo a velmi snadno se udržoval pořádek a systém. Pravda, když jsem stavebnici dostal, nebyla velká část součástek na svém místě, protože transportem vypadala, ale po počátečním láskyplném přerovnání bylo vše perfektní. Zamlada jsem měl asi 16 různých z novoduru vylisovaných pater součástek. Největší problémy jsem měl s víčky na přihrádky se šroubky a malými díly. Často jsem je ztratil nebo rozšlápl. Bohudík náhrada byla snadná. Stejná víčka používaly například hořčice či pribináčky. Stačilo si víčko umýt. Nyní už takové kelímky nejsou.

Novodurové přihrádky mají špatnou pověst u některých lidí kvůli své špatné trvanlivosti a častému protrhávání. Zajímavé je, že podle mých zkušeností byly přihrádky v mechanických stavebnicích velmi dobré a protrhávaly se jen výjimečně, ale u stavebnic dopravních byly první série daleko horší. Já dostal první dopravní stavebnici až na začátku sedmdesátých let, v době, kdy již byly podstatně kvalitnější.

Proto nechápu, proč mohou bez jakéhokoli objektivního hodnocení mnozí "znalci Merkuru" tyto novodurové přihrádky šmahem odsuzovat. Já, který jsem si s těmi stavebnicemi tehdy velmi hrál, jsem za ně byl neskonale vděčen. Umožňovaly mi podstatně lépe si udržovat pořádek ve stavebnici, vydržely daleko více, než papírové přepážky či držáky předchozích stavebnic a hlavně se do nich velmi jednoduše dílky uklízely. A stavebnice byla přehledná a krásná. Proto také absolutně nesouhlasím s tím, že by novodurové přihrádky byly nepřehledné. Jakmile jsem se stavebnicí strávil několik hodin, věděl jsem přesně a pamatuji si to většinou dodnes, kde který dílek je, narozdíl od starších papírových krabic, kde přesné určení umístění součástky existovalo jen před prvním použitím stavebnice a krabice se i při relativně šetrném používání ničily. Novodur byl pro nás, kdo si se stavebnicí často hrál, úplným požehnáním. Stavebnice z té doby, které mi dodnes vydržely, a to jsem si s nimi hrál velmi často, jsou, co se týče novoduru, naprosto v pořádku, což se o používaných krabicích s papírovými přihrádkami vůbec říci nedá.

Pravda, pro sběratele jsou vzácnější původní papírové krabice a připevňování součástek do nich pomocí mosazných sponek. Ale tohle přece nikdo nemůže chtít po dětech, aby při denodenním používání stavebnice po rozebrání něčeho znovu součástky takto náročně upevňovaly. A novodurová patra Merkura vypadají navíc velmi esteticky.


Součástky se do nových novodurových přihrádek dávaly velmi jednoduše. Výsledek je nesrovnatelný: krásné, estetické a velmi praktické

Novodur změnil i organizaci stavebnic: Stavebnice č. 7 se skládala ze čtyř pater, a to přesně ze stavebnic č.4, 4B, 5B a 6B. Úžasně jednoduché, přehledné a praktické. Tím se dokonale typizovaly stavebnice č. 4 až 7, které se pak skládaly z jednoho až čtyř pater.
Zavedení novodurových přihrádek byla jediná inovace založená na nástupu plastických hmot, která stavebnici výrazně prospěla a silně pomohla i její konkurenceschopnosti. Na obrázku je patro 5B, které rozšiřovalo stavebnici 5 na velikost č.6. Pro praktické stavění dětmi jsou novodurové přihrádky neocenitelné a velmi usnadňují dětem udržování stavebnic v pořádku.

Dnes si však ze sběratelských důvodů více cením stavebnice v papírových krabicích, ale pro běžné stavění je nepoužívám. Jsou to sběratelské exponáty (zvláště tato neuvěřitelná čtyřpatrová sedmička) a z výše uvedených důvodů jim používání nesvědčí. Udržovat je po každém rozebrání modelů v tomto stavu je doslova nereálné, narozdíl od novoduru. Jedna z pěkně zachovaných sedmiček (pro změnu třípatrová, cca z roku 1939) z mé sbírky je vyobrazena zde:







Všechna tři patra stavebnice č.7 z první republiky. Všimněte si např. mosazných šroubků a stavěcích kroužků



Mosazné šroubky a stavěcí kroužky také z mosazi. Srdce se směje. A stavěcí šroubky W1/8"×1/8"

Dalším druhem stavebnic MERKUR je Stavebnice dopravních prostředků a strojů, která se začala vyrábět v polovině šedesátých let, již od počátku v krabicích s novodurem. První série těchto stavebnic však měly novodurové přihrádky velmi křehké. Stavebnice obsahovala nové druhy součástek, jako ploché desky či plastové desky, ale hlavně obsahovala kola s pneumatikami, kola traktorová a i pásy. Z této stavebnice se dala stavět auta, traktory, autobusy, kombajny, pásáky a tak dále. Pneumatiky byly na kolech o průměru disků 38 mm a 62 mm (traktorová kola). Tyto stavebnice dále nazýváme "dopravní" a byly vyráběny v řadě číslované 201 a 202 a samozřejmě se také vyráběla doplňková stavebnice 201A, která doplňovala dopravní stavebnici 201 na velikost 202. Jako doplněk k mechanickým a dopravním stavebnicím se začala vyrábět stavebnice s pohonným motorkem a příslušnými ozubenými převody tak, aby se daly pohánět stroje z obou řad stavebnic. Tato stavebnice byla značena jako M1 a obsahovala motorek na 4,5V s pastorkem kompatibilním s ozubenými koly ve stavebnici MERKUR.

V sedmdesátých letech minulého století se někomu "inteligentnímu" zrodil v hlavě další hovězí nápad, že malé součástky (č.1,2,3,30,32,33,34) se budou vyrábět z hliníku. Bylo to hrozné, součástky byly měkké, často se deformovaly a používáním se velice opotřebovávaly. Doufám, že za to toho "vynálezce" snad potkalo v životě něco nepříjemného, jako například silné pálení v intimních oblastech.


vlevo hliníková trojka, vpravo ocelová pozinkovaná, trošku připorezlá

Přečíslování součástek

      V polovině osmdesátých let vznikly nové stavebnice v číselné řadě 3x0, které sdružovaly součástky obou dosavadních řad stavebnic (mechanické a dopravní) a zaváděly i některé součástky nové (například pneumatiky na kolečka č.40). S těmito stavebnicemi zavedl výrobce i nové číslování součástek. Existovaly stavebnice s čísly 300, 310, 320, 330 a nejvyšší 340. Tuto třístovkovou řadu stavebnic výrobce nazývá "konstrukční". I tyto stavebnice dodržovaly zásadu, že vyšší stavebnice je vždy nadmnožinou nižší. Není nám však známo, že by existovaly doplňkové stavebnice v této řadě, i když by to složení stavebnic umožňovalo.

Stavebnice č.300 odpovídala množstvím součástek sotva tak mechanické stavebnici č.1 (měla sice navíc pneumatiky a některé plastové díly), bohužel však smutně proslula jako stavebnice s nejmenším počtem koleček v historii Merkura (měla pouze dvě kolečka č.40. To měly pouze stavebnice č.1 a 2 v prvních letech existence Merkura, přibližně do roku 1932), podobně č.310 korespondovala zhruba s č.2, 320 s č.3, 330 s č.5-6 a 340 s č.7. Tento vztah je však jen velmi přibližný, složení stavebnic se od mechanické řady dost lišilo. Mechanická stavebnice č.7 má převahu v původních součástkách a č.340 zase samozřejmě tvrdě vede v pneumatikách a v nových typech součástek a v plastových dílech. Počtem šroubků se však vlastně shodují (sedmička má 175 šroubků a třistačtyřicítka jich má 177). V konstrukčních stavebnicích se prvně objevila i gumová pneumatika na kolo č.40, takže stavebnice obsahovala už tři velikosti kol s pneumatikami. Bohužel kola s pneumatikami, používaná už i dříve v dopravních stavebnicích, změnila materiál pneumatik z gumy na umělou hmotu, což je katastrofa v kvalitě jízdy modelů a snad nejhorší inovace v dějinách stavebnice Merkur, která dokonce překonává i dočasné období výroby celoplastových stavěcích kroužků, šneků a celoplastových koleček 45 a 46 z konce šedesátých let minulého století.

Z těchto konstrukčních stavebnic vznikly současné velké stavebnice M3 až M8, které však již nedodržují v číselné řadě zásadu o tom, že nižší stavebnice je vždy podmnožinou vyšší. Ale přece jen se určitý vztah zachoval. Stavebnice 320 se totiž přejmenovala na stavebnici M3, 330 na M4 a 340 na M6 a tyto stavebnice princip podmnožin dále mezi sebou dodržovaly, výjimkou z řady byly ale stavebnice M5 a M7, které byly dost disjunktní. Jinak dále platilo, že M3 je podmnožinou M4 a M3 a M4 je podmnožinou M6. A také, že M8 je nadmnožinou úplně všeho, včetně M5 a M7. Tohle platilo přesně ze začátku výroby těchto stavebnic; do dneška však výrobce učinil různé změny v počtech, takže například stavebnice M7 značně posílila a téměř se stala nadmnožinou šestky; ale o tom až později v příslušném článku.

Po revoluci se stavebnice vyvážely do Holandska a Belgie pod názvem TECC, v návodech nebyla ani zmínka o názvu MERKUR a jako dodavatelská firma byla uvedena firma BART SMIT. Z této éry je uveden seznam stavebnice č. 6Belgie, která se asi nikdy nikde u nás nedostane a asi ani nedostala. Využívaly se ale předlohové knížky, které se u nás dodávaly k některým stavebnicím a přelepovaly se u nich BART SMIT nápisy.

Stavebnice dovážela do Německa i firma Schuco a prodávala je pod názvem Schuco TECHNIC. Máme i dvě krabice od této řady stavebnic, jedna odpovídá přesně stavebnici Merkur M3 a druhá pro změnu Merkur M4. Tomu odpovídá i vyobrazení téměř shodných modelů aut na odpovídajících verzích stavebnic. Firma Schuco již neskrývala původ stavebnic a poctivě uváděla na krabicích velkými písmeny "Made by MERKUR, Czech Republic".

V současné době (myšlen rok cca 2010, takže ceny už zdaleka neodpovídají (pozn. 2024)) se vyrábí stavebnice MERKUR ve těchto řadách:
 
Maxi stavebnice stavebnice reklamního modelu rypadla - stavebnice obsahuje např. 900 šroubků (v ceně cca 8500,- Kč)
Velké stavebnice stavebnice č. M3 až M8, Machinery complete (v cenách od cca 600,- Kč do 3700,- Kč)
Střední stavebnice stavebnice pro stavbu složitějšího modelu, např. Terénní vozidla 1.1, John Deere, Army Set, Red Baron, Kitty Hawk, Fire Set (550,- Kč - 1500,- Kč)
Malé stavebnice stavebnice pro stavbu jednoduchého modelu, č. 010 až 019, Machinery basic, 030 až 033 (200,- Kč - 500,- Kč)
Speciální stavebnice pohony a převody 2.1, 2.2 a MERKUR ELEKTRO (E1 1400,- Kč) a nový ELECTRONIC (E2 1000,- Kč).
Retro stavebnice Konstrukční stavebnice v tradičních papírových přihrádkách s patinou C01 a C02 (dvojka je ve dřevěné krabici)(1500,- Kč - 2500,- Kč)
Klasické stavebnice Mechanické stavebnice č.3 až 5 (C03, C04 a C05) v klasickém balení (800,- Kč - 1800,- Kč)
Robotické stavebnice mikroprocesory řízené modely s motorky a servy (3500,- Kč - 7500,- Kč)
 
Dále se pak vyrábí sady doplňkových dílů č. ND101 - ND115 (60,- Kč - 400,- Kč)

Jednotlivé díly ve stavebnicích jsou označeny číselným kódem, který by je měl jednoznačně identifikovat. S nástupem konstrukčních stavebnic řady 300 však byly tyto číselné kódy změněny. Dřívější čísla byla zvětšena o 1000, ta ke kterým bylo přidáno písmeno A, byla zvětšena o 2000, Béčka o 3000 atd. Takže např. kolo č. 40 má nyní č. 1040, kolo 43A má číslo 2043, ložisko 31B má 3031 a tak dále. Najdou se ovšem i výjimky z tohoto pravidla, ale těch není mnoho. A také vznikly díly které, mají stejné číselné značení (např. 1122). Dříve, pokud se díly seřadily podle číselného kódu, vznikla jakási utříděná řada součástek i podle druhu. Zkuste to však s novým číselným značením!

Malé a střední stavebnice slouží ke stavbě specifického modelu, některé obsahují pro tento model zcela specifické součástky (např. díl č. 3035 ve stavebnici formule č. 010), ale drtivá většina dílů je zcela shodná s ostatními stavebnicemi. Ke stavbě specifického modelu slouží i 16 kg těžká MAXI stavebnice velkorypadla (kdysi reklamního modelu MERKURu).

Velké stavebnice používají sdružené součástky bývalých konstrukčních stavebnic a přinášejí další, nové součástky. U velkých stavebnic výrobce opustil od pravidla, že větší stavebnice je nadmnožina menších. Toto platí jen u trojky, čtyřky, šestky a osmičky. Stavebnice č. M5, a M7 jsou navzájem takto nesouměřitelné. Každá obsahuje aspoň něco, co neobsahuje jiná. Až stavebnice č. M8 nabízí téměř přesnou nadmnožinu všech nižších velkých stavebnic, ale např. kola 2043 jsou v pětce dvě a v osmičce pouze jedno. Zatím nevíme, co výrobce k této diferenciaci vedlo. Důsledkem je, že doplňkové stavebnice se již nedají vyrobit (ale asi by se stejně nevyráběly). Je prostě jiná doba.

Stavebnice č. 8 má pohnutou historii: zjistili jsme u ní dvě verze: Když si veliký K1 tuto stavebnici koupil, nadchlo ho ohromné množství součástek v ní obsažených. Ale nikde nenašel seznam. Ve stavebnici byl pouze návod ke stavebnici TECC BART SMIT č. 6, šestka byla přelepena na 8, BART SMIT na MERKUR a seznam součástek neodpovídal české šestce, ale jakési jiné stavebnici, kterou jsme pojmenovali Belgická šestka. Ve stavebnici však bylo podstatně víc dílů než v seznamu z přiloženého belgického návodu. A proto si K1 seznam sestavil sám. Nakonec přišel na to, že počet dílů této stavebnice je až na drobné výjimky určen tak, že se vzal maximální počet dotyčného dílu ze stavebnic č. 3 až 7, k tomu ještě stavebnice 2.1 a 2.2 a 1.1 a  ze seznamu dotyčné belgické šestky. Paráda. Doporučil pak stavebnici č. 8 ostatním Kreténům v dobré víře, že tomu tak je navždy. Ale ouha! Další osmičky již do funkce, určující počet dílů z maxima výše uvedeného seznamu stavebnic nezapočítávaly právě onu belgickou šestku a proto obsahovaly cca o 10 procent součástek méně. Proto v našem seznamu jsou uvedeny osmičky dvě: jedna Kájedničkovská s více součástkami a druhá plebsová (ostatních, nižších Kreténů) s méně součástkami. Bohužel, ta "lepší" osmička se asi už nesežene, jenom a pouze měli-li by ji někde zhruba tak rok a půl na skladě.

Informace ze 4.11.2001: V Globusu Praha Zličín veliký K1 zakoupil stavebnici č. 8 pro K8, aby mohl ofotit všechny díly (K8 zatím měl pouze staré stavebnice a dožadoval se u K1, aby mu donesl díly, které nemá, na ofocení, a tak K1 to vyřešil po svém...). Vzápětí po předání stavebnice oba Kreténi zjistili, že to je opět ona belgická osmička. A tak neplatí, že je pouze kájedničkovská, je už i káosmičkovská. Bohužel byla to poslední stavebnice na skladě, takže co bude k dostání příště zatím nikdo neví. K8 však bude pilně shánět i onu plebsovskou osmičku, kvůli upřesnění seznamu dílů.

Informace ze 14.11.2001: K4 se přeci jen trochu pochlapil (první jeho pokus o seznam obsahoval takové pojmenování dílů jako třeba tyčka, tyčka kratší, tyčky třech různých délek ...) a dodal seznam dílů ze své (plebsovské) stavebnice č. 8. A tak již v seznamu stavebnic figuruje i tato plebsovská osmička.

Informace ze 30.7.2013: Kájedničce se ozval jeden čtenář našich stránek, že mimo mnoha nesrovnalostí v chybějících dílech koupil v nové, ještě ve fólii zatavené stavebnici č.8 čtyřhranné matičky. Místo, aby byl nadšen tím, že je jediný, komu se tato vzácná příhoda stala, to bral snad jako nějakou křivdu:-) Výrobce se prý k těmto matičkám nejprve vůbec neznal a zapíral téměř jako naši politici, nakonec ale opatrně připustil velmi nepravděpodobnou možnost, že by se to stát mohlo...


Unikátní čtyřhranné matičky z jedné stavebnice č.8

Stavebnice č. 2.1, 2.2 a 8 obsahují motorek, ale jiný, než stařičká stavebnice M1. Tento motorek je dodáván s vestavěnou dvourychlostní převodovkou. Bohužel bez jakéhokoliv manuálu a tak zjištění, že u motorku je dvourychlostní převodovka, může někoho překvapit až po nějaké době používání (až třeba náhodou zjistí, že motorek vrčí, ale netočí se).


Nový motorek s dvourychlostním výstupem (rychlost se řídí posunutím výstupní hřídelky)


Tato úvaha ústí k výhradám, které máme k současnému výrobci:

  • kola s pneumatikou (č. 1082, 1083, 2089) mají pneumatiky z umělé hmoty. Kola ve starém Merkuru měla pneumatiky gumové. Kromě toho jsou špatně začišťovány otřepy po lisování koleček - viz tyto obrázky pneu 1 pneu 2 pneu 3. Vozidlům na hladkém povrchu díky tomu často prokluzují kola a přes nazačištěné otřepy také moc dobře nejezdí. Tahle věc sráží tuto stavebnici silně dolů. Tato kola jsou pak jenom na okrasu.
  • stavebnice již nelze rozšiřovat z nižší na vyšší číslo pomocí doplňků
  • u velké stavebnice č. 8 a některých malých stavebnic a stavebnic s motorkem chybí seznam dílů - uživatel neví, co kupuje a co je správně, navíc se ve stavebnici zredukoval lehce počet součástek. Např. někteří Kreténi měli ve stavebnici 2.2 kabel s koncovkou na 9 V baterii a někteří ne. Nebo jeden Kretén tam měl jen jednu spojku hřídelí (č. 1049) a jiný tam měl dvě spojky hřídelí. Co je asi dobře? A co na to výrobce?
  • zdá se, že výrobci dělá problémy do stavebnic dávat stejný počet dílů. Podívejte se na Stavebnice a u stavebnice 8 K8 najdete porovnání obsahu dvou stejných stavebnic, které vlastní K1 a K8. A také porovnání plebsovské (tu vlastní K4) a belgické (kterou vlastní K8), často se zaměňují třeba spojky hřídelí s jedním a dvěma šroubky (č. 2049 a č. 3049).
    A ještě zde máme porovnání obsahu stavebnic č. 033 mezi stavebnicí zakoupenou K1 a K8 a skutečným počtem dílů v těchto stavebnicích.
  • u stavebnice č. 2.1, 2.2 a 8 chybí návod, jak použít dvourychlostní převodovku umístěnou v motorku (lze to odtušit pouze z jednoho nenápadného obrázku na zadní straně krabice 2.1, u ostatních stavebnic to nenaznačuje vůbec nic).
  • na některé součástky je nanesena příliš silná vrstva barvy, takže se jimi dá těžko prostrčit hřídel
  • ozubená kola jsou vyráběna nepřesně a díky způsobu zajištění na hřídeli a velkému středovému otvoru hází a je někdy téměř nemožné sestavit převod, který by byl lehký a nezadrhával (viz obrazová příloha). Máme však řešení! V původním nejstarším Merkuru byla ozubená kolečka mosazná a přesně frézovaná, jak se dočtete v předmluvě k nejstaršímu Merkuru. V předlohových knížkách (do r. 1970) zde třeba z roku 1932 najdete vyobrazení těchto frézovaných ozubených kol.
  • některé součástky mají stejná čísla, jiné součástky nejsou číslovány vůbec (třeba ve stavebnici E2 nejsou číslovány odpory, kondenzátory...)
  • lpění na šroubcích se šlicem - podstatně lepší a bezpečnější by byly šroubky s křížem nebo s imbusem (imbusové šroubky jsou kresleny na některých současných předlohách!!!). Zde je naše nabídka šroubků.
  • výrobce nereaguje na dotazy poslane e-mailem, viz dopis
  • málo ukázkových modelů v předlohových knížkách. Obrací se na nás řada majitelů Merkuru a žádají nás o pomoc, kde sehnat další ukázky sestav. Proto zde postupně uveřejňujeme oskenované staré a nejstarší předlohové knížky, kde je těchto modelů mnohem více. V nejstarším Merkuru bylo 175 modelů a ve starém Merkuru po roce 1970 bylo v předlohové knížce 74 modelů.
  • Zde je souhrn stránek s našimi připomínkami.


Je zde však i několik pochval výrobci:

  1. za to, že stavěcí kroužky č. 1050 přestal vyrábět z měkké hliníkové slitiny, a vyrábí je z oceli. U těch původních hliníkových docházelo často ke stržení závitu.
  2. za nový motorek, který se mnohem snadněji připevní k modelům oproti motorku ze staré stavebnice M1.
  3. za volant, který se již dá nasadit na hřídelku o průměru 3,5 mm. Původní volant měl speciální hřídelku s jedním koncem zúženým, na který se nasazoval volant (podívejte se na seznam dílů - staré č. 87).


Chcete-li nám něco napsat, tak na adresu
merkur@kreteni.cz

případně
mail nejvyššímu Kreténovi nebo mail K8, který již nespravuje tyto stránky.

pásek
Kreteni - založeno (K8) 2001-2009, resuscitováno (K15) 2010; změněno (K1): 6.11.2024