Genealogie šroubků od počátku mechanických stavebnic MERKUR

Spojovací šroubky

Stavebnice MERKUR využívá ke spojování součástek od počátku metrické šroubky 3,5 mm, značené tedy M3,5. Budeme je nazývat "spojovací šroubky", neboť ve stavebnici se používají i jiné šroubky. Dlužno ještě podotknout, že už samotné použití metrických šroubků ve dvacátých letech minulého století byl velmi moderní počin, metrické šroubky zde zahajovaly teprve svoji existenci.

Nevíme, jak to bylo s dostupností šroubků M3,5 za první republiky. Ale v socialismu a ani teď to nijak slavné není, v běžných prodejnách se s tímto rozměrem téměř nesetkáte. Šroubky o rozměru M3,5 nejsou totiž úplně obvyklé šroubky, daleko rozšířenější jsou M3 nebo M4. My jsme sehnali tyto šroubky dokonce s hlavou Philips, se kterou se lépe pracuje, díky firmě Barton, která nám ochotně vyšla vstříc a udělala pro nás speciální dodávku. Jedinou výtku máme u těchto šroubků k poněkud větší hlavičce, což někdy ve stísněných místech může znamenat problém. V těchto ojedinělých případech pak použijeme originální šroubek, který tam jde o trochu lépe. Prvorepublikové originální mosazné šroubky totiž měly zhruba o 1 mm menší průměr hlavičky a tyto problémy vůbec něměly.

Nicméně z dob první republiky se nám dochovaly reklamní letáky, které zhusta tvrdí, že šroubky pro stavebnici Merkur obdržíme v každém obchodě s hračkami, viz poslední řádek na následujícím obrázku:

Vnitřní strana obalu předlohové knížky z první republiky

Spojovací šroubky se používaly v délkách 5,5 (6) mm (č.52) a 8 mm (č.53), dokoupit se ještě dal šroubek v délce 22 mm (č.54). Šroubky byly pro standardní šroubovák (lidově řečeno šroubek se šlicem, spisovně průběžná drážka)

Většina šroubků měla délku 5,5-6 mm, zhruba třetina až čtvrtina délku 8 mm. Tato skladba šroubků vydržela v mechanických stavebnicích Merkur od počátku až do konce osmdesátých let minulého století. Pamatuji se, že jsem jak chlapec neměl rád 8mm šroubky, protože měly často poničený závit. Důvod je jasný: V předlohové knížce je mimo jiné uveden také následující příklad:

Na toto ložisko se používal právě 8mm dlouhý šroubek, který se sevřel stavěcím šroubkem kola. A bylo po závitu. A tohle bylo v předlohách na více místech. Kdyby ve stavebnici bylo několik takovýchto osiček bez závitu, používaly by se na to ony a šroubky by se neničily.

Matičky se používaly nízké, M3,5 o tloušťce cca 2 mm, občas se objevily i tzv. "přesné" o tloušťce 2,8 mm.

Stavěcí šroubky neboli staváčky

Kromě šroubků ke spojování součástek se používají i tzv. stavěcí šroubky neboli staváčky. To jsou šroubky, použité k upevnění kol, stavěcích kroužků nebo spojek hřídelí ke hřídelkám. Stavěcí šroubky jsou nyní ve dvou druzích: Ke spojkám hřídelů č.49, k pastorkům č.46 a ke šnekovi č.44 se používá červík M4 o délce 3 nebo 4 mm. K ostatním kolům a stavěcím kroužkům se používá šroubek s válcovou hlavou M3 o délce 4 mm. Ale u stavěcích šroubků takto jednoduchá situace nebyla vždy a proto jejich typy v průběhu věků ještě upřesníme.

První republika = mosazné šroubky a palcové staváčky

Všechny stavebnice z první republiky, které se mi dostaly do rukou, měly spojovací šroubky a matičky mosazné. Šroubky samozřejmě nerezly a nevím jak vy, ale já mám mosaz rád. Také nevím jak tehdy, ale na dnešní dobu by cena takových šroubků byla znatelně vyšší oproti ocelovým pozinkovaným. Jak by řekl vrátný z autoservisu v Jáchymovi: "...jó, holt mosaz!"

Nálep stavebnice č. 2B z poloviny dvacátých let minulého století

Z výše zobrazeného nálepu stavebnice 2B ze dvacátých let jsou krásně vidět mosazné šroubky a dokonce by se také dalo usuzovat, že pravé úhly č.1 byly lakované a ne černěné. Krásně jsou vidět i mosazná kolečka č.40.

Prvorepublikové mosazné šroubky (po vyčištění) ze stavebnice č.7, kterým je nyní (2013) skoro 80 let.

Tyto mosazné šroubky měly ještě jednu velkou výhodu před později používanými šroubky. Měly menší hlavičku, o průměru maximálně 5,7 mm, takže v rozích konstrukcí se vešly podstatně lépe, než současné šroubky s průměrem hlavičky přes 6 mm. Hlavička prvorepublikových šroubků byla i nižší, měla pouze 2,15 mm, kdeždo nyní mají šroubky hlavičku o výšce 2,40 mm. Rozdíl je dobře vidět na následujícím obrázku: (současné ocelové a mosazné šroubky mají shodné rozměry)

Porovnání prvorepublikového mosazného šroubku M3,5×6 (uprostřed) se současným mosazným a ocelovým zinkovaným šroubkem shodného rozměru

Velice dobře je to vidět na naší vzorové destičce, viz obrázek nahoře. Rozdíl mezi velikostí hlavičky současně vyráběného mosazného šroubku M3,5 a prvorepublikového mosazného šroubku M3,5 ze stavebnic je docela znatelný. Nejvýše umístěný šroubek je současný a hned vpravo vedle něj je prvorepublikový. S takovými šroubky jste se lépe vešli do rohů. Dnes už šroubky s takovouto hlavičkou, navíc mosazné, nikdo nevyrábí. Možná by se vyplatilo objednat je v Číně, tam nám už vyrobili nízké mosazné matičky M3,5, které také nikdo normálně nevyrábí.

Červíky ve šnekovi, v pastorcích č.46 a spojce hřídelek č.49 byly už od počátku M4, ale ostatní staváčky bohužel nebyly M3 (jako jsou teď), ale byly to šroubky palcové o rozměru 1/8", čili přibližně 3,2 mm a délce 1/8" nebo 3/16". Byly to šroubky doslova nádherné.

Porovnání prvorepublikového staváčku W1/8"×1/8" (vlevo) s pozdějším staváčkem M3×4


Různé typy whithworthových staváčků. A to zdaleka nemám všechny.

Sehnat staváček W1/8" je úkol téměř stejně obtížný, jako sehnat živou či mrtvou vodu. Nicméně se nám podařilo sehnat tyto staváčky, ale nemají průběžnou drážku, ale kombinovanou drážku s křížem Philips. Mají délku 3/16" a museli jsme jim zmenšit průměr hlavičky. Ale nyní už máme šroubek, který plnohodnotně nahradí velmi vzácný staváček z prvorepublikvých koleček. Konečně!

Nový whithworthův staváček #5-40 3/16"

Proč píšu "konečně"? Staváčky jsou jedna z nejvíce ztrácených věcí u používaných stavebnic a zkuste si nahradit takové mrňavé poztrácené staváčky s whitworthovým závitem... M3 tam procpete jen s poškozením obou závitů a za cenu brzkého stržení závitu úplně. Možná, že za první republiky dodával výrobní závod tyto šroubky v dostatečném množství do obchodů s hračkami. Majitelé vzácných stavebnic Merkur z první republiky už mají tedy možnost tyto staváčky sehnat. Jen nejsou úplně stejné, mají navíc Philipsův kříž. Snad časem seženeme typy i čistě jen s příčnou drážkou.

Staváčky a červíky se dodávaly ocelové, nebyly v mosazi. No - jedna výjimka z obou pravidel přeci jen byla. Podařilo se mi natrefit na jednu sadu čtyř koleček č.43, které mají náboje na kolečka z velmi tlusté mosazi a jako staváček je zde použit mosazný spojovací šroubek M3,5×6, z čehož lze usoudit, že jsou to pravděpodobně kolečka z první republiky, nicméně použití šroubků M3,5 v roli staváčku jsem nalezl pouze tady a tudíž je velmi vzácné.Mosaz je měkčí, než ocel, proto se moc na staváčky nehodí.

Válečný zlom - přechod od mosazi přes černěnou ocel k oceli obyčejné

Válečná doba dosadila mosaz na strategický válečný index a nastal přechod od mosazných šroubků a matiček k ocelovým. Určitou krátkou dobu se ocelové šroubky černily brynýrováním, ale nebylo to dlouho a tyto šroubky jsou velmi vzácné. Některé stavebnice po válce obsahují ještě mosazné nebo černěné šroubky, dokonce se dodávaly i šroubky a matičky zinkalové (slitina Zn-Al), které časem strašně zkřehly. Během krátké doby se ovšem přechází na šroubky ocelové bez povrchové úpravy. Jedna ze stavebnic, která se nám z této doby dostala do rukou, má dokonce šroubky o délce 6 mm a matičky ocelové a šroubky 8 mm má mosazné.
A jaký byl přechod na ocel u matiček? Na následujícím obrázku jsou zobrazeny druhy matiček M3,5, které tento přechod zajišťovaly (kromě č.11 a 12, ty jsou nově pořízeny). Na prvním místě je mosazná předválečná, typ nízká, velmi vzácná.

1 mosazná nízká předválečná (dvacátá a třicátá léta)
2 mosazná přesná poválečná (elektro Merkur - padesátá až osmdesátá léta)
3 ocelová nízká brynýrovaná (přelom čtyřicátých a padesátých let)
4 zinkalová nízká (praskne i při lehkém pokusu o utažení)
5 ocelová nízká (padesátá a šedesátá léta)
6 ocelová přesná
7 ocelová lisovaná
8 ocelová pozinkovaná nízká (od sedmdesátých let dosud)
9 ocelová pozinkovaná přesná
10 ocelová pozinkovaná lisovaná
11 mosazná přesná nová
12 mosazná nízká nová

Pro úplnost musím dodat, že se také, zřejmě v období války či těsně po ní, objevily nakrátko matičky ze slitiny zinku a hliníku (č.4) (zinkal). Tato slitina ale stárne a časem ztrácí pevnost - máme jednu stavebnici s těmito matičkami a jsou již nepoužitelné, při utažení velmi ochotně prasknou. Mimochodem - z této slitiny se vyráběly v té době do Merkura třeba i stavěcí kroužky nebo náboje do koleček qa také gramofonové talíře, které se časem zvlnily.

Všetečný jedinec by se mohl ptát: "Proč byly tři druhy matiček - nízká, přesná, lisovaná?" Na to existuje jediná odpověď: Do stavebnic se dávalo, co dům dal.

Nejhorší byly matice lisované. Byly sice nízké, ale neměly přesný náběh závitu, hůře se s nimi pracovalo a jedna jejich strana byla ostrá, takže výrazně poškozovala lakový nátěr součástek. Její výroba ale byla zřejmě nejlevnější. Nicméně pan Jiří Mládek se těchto matiček v určité úloze zastává; pokud prý dělá modely natrvalo, aby se matice samovolně nepovolovaly, ocení jejich ostrou stranu, protože po zatažení se už toto spojení samovolně nepovolí, což se u přesných typů matic prý nedá zaručit, zvláště pokud se s modely manipuluje po výstavách a tak podobně. Matice přesná, jak už sám název hovoří, je proti lisované královnou. Přesný náběh závitu, žádné ostré hrany, práce s ní je radost. Jediná její nevýhoda je její větší tloušťka, takže má problémy v úzkých profilech. Na druhou stranu více unese... Přesná matice má 2,8 mm, nízká 2 mm a lisovaná méně než 2 mm. Nevýhodu tloušťky při zachování přesnosti závitu a oblých hran eliminuje nízká matice. Ta se však vyrábí v daleko menších sériích a je proto dražší, než matice přesná (platí hlavně pro rozměr M3,5). V mosazi se nevyrábí vůbec a nám ji vyráběli na objednávku.

Nastává také přechod od staváčků palcových ke staváčkům metrickým. V některých stavebnicích se ještě objevily staváčky 1/8" s půlkulatou hlavou o délce 0,4" (cca 10 mm). Ty ale vůbec nebyly tak krásné jako ty s válcovou hlavou o délce 1/8".

První metrické staváčky M3, které se objevily okolo roku 1950, mají půlkulatou hlavu a délku 5 mm a zdaleka nejsou tak hezké jako předválečné whitworty.

Padesátá, šedesátá a sedmdesátá léta = reznoucí ocel

Dostáváme se ke šroubkům mých dětských let prožitých se stavebnicí Merkur. Ač jsou tyto šroubky (s výjimkou zinkalových) vlastně nejhorší jakosti, pro mne představují úžasné vzpomínky a mám je velmi rád. Možná i proto, že jsem je postupně ztrácel a rozměr M3,5 už tehdy byl špatně sehnatelný. Napsal jsem si tehdy výrobci a došly mi nejen šroubky, které jsem si objednal, ale i některé díly, které jsem předtím poztrácel.

Tehdejší stavebnice obsahují už jen šroubky i matičky ocelové bez povrchové úpravy. Tento spojovací materiál je velmi náchylný k reznutí. Objevují se také nově stavebnice dopravních prostředků a strojů, které kromě šroubků o délkách 6 a 8 mm obsahují i šroubky o délkách 15 mm a 20 mm.

Staváčky se už ustálily na rozměru M3×4 s válcovou hlavou, ocelové, bez povrchové úpravy, čili reznoucí. Vypadají už zase slušně, i když předválečné staváčky jsou nejhezčí. Červíky se nijak nemění, pořád M4×4 nebo M4×3 ocelové, bez povrchové úpravy.
Matičky, zpočátku kvalitní typy "přesná" nebo "nízká", přecházejí postupně v nejméně kvalitní typy "lisovaná". Šroubky velmi ochotně reznou a pokud chci mít stavebnici s dobovými šroubky, musím buď sehnat nové, což je téměř nemožné (dnes se skoro vše zinkuje či nikluje), nebo si ty zrzavé odrezit a ošetřit. Výsledky nebývají špatné, můžeme se hrdě chlubit!

Vlevo vidíte ocelové šroubky, jak často končí po letech. Hnus, velebnosti! Vpravo tytéž šroubky po koupeli v odrezovači, opláchnutí a lehkém naolejování.
Všimněte si na detailu, že matičky jsou na začátku padesátých let ještě kvalitního typu "nízká".

Šroubky jsou ze stavebnice č.7 z roku 1954, čili jim je skoro 60 let a ač se to zdá neuvěřitelné, nejenže nyní vypadají velmi dobře, ale také se s nimi dobře pracuje.

Mosazné šroubky ale úplně nezmizely z produkce výrobce. Vyskytovaly se v délkách 4,6,8,12,16 a 22 mm pouze ve stavebnici Merkur Elektro (celkem bylo v největší stavebnici Elektro č.102 jen 24 mosazných šroubků). V nejnovějších stavebnicích Merkur Elektro z produkce firmy Cross jsou však již pouze šroubky ocelové.

V sedmdesátých letech přechází výrobce postupně na šroubky i matičky ocelové pozinkované. Šroubky jsou světlejší, blýskavé a mají podstatně vyšší odolnost vůči rzi. Pořád ovšem stavebnice používají šroubky s "průběžnou drážkou", přestože ostatní mechanické stavebnice ve světě už používají téměř výhradně křížovou drážku (Philips). S průběžnou drážkou se hůře pracuje a je u ní větší pravděpodobnost drobných úrazů (když vám dobře nabroušený šroubovák vyjede z drážky a skončí ve vaší ruce).

Staváčky i červíky také dostaly zinkování a pokračují dále ve stejném rozměru jako předcházející generace. V osmdesátých letech vznikají nové typy stavebnic, výrobcem nazývané konstrukční, v řadě 300-340. Ve stavebnicích Merkur 320, 330 a 340 se objevily i šroubky o délce 10 mm, 16 mm a 20 mm.

Nové stavebnice (porevoluční) a konečné délky šroubků 6, 10, 16 a 20 mm

Po obnovení výroby stavebnice v devadesátých létech pokračovaly u stavebnic pozinkované šroubky s průběžnou drážkou. Nebyla už však obnovena výroba původních mechanických stavebnic a rozvíjela se výroba specializovaných stavebnic nebo variant konstrukčních stavebnic (původně 300-340, nyní M3-M8), změnily se i délky šroubků. Základem zůstal šroubek 6 mm, ale 8 mm šroubek již skončil a byl nahrazen šroubkem o délce 10 mm. Šroubek 15 mm přešel na normovaných 16 mm. Stavebnice tedy obsahovaly šroubky o délce 6 mm, 10 mm, 16 mm a 20 mm.

Inbusové šroubky?

Výrobce však v předlohových knížkách začal uvádět šroubky M3,5 s inbusovou hlavou, vnitřní inbus 2mm. Stavebnice s těmito šroubky však na trhu pořád chyběly. Nakonec se jich v roce 2002 a 2003 několik objevilo, ale velmi rychle se zase přestaly vyrábět. Tyto šroubky M3,5 s nízkou inbusovou hlavou se totiž vůbec nedělají a byly tedy vyráběny firmě Cross na speciální objednávku.

Šroubek M3,5×6 s inbusovou hlavou 2mm z roku 2002. Po kliknutí uvidíte kolečko č.1040 s inbusovým staváčkem.

Podle vysvětlení majitele továrny, pana Kříže, byly šroubky náchylné k poničení inbusové hlavy velkou silou. Ve stavebnicích totiž nebyly k dispozici šroubováky s inbusovou hlavou, ale byly tam jen inbusové klíče ve tvaru L, které na dlouhé páce působily velkou silou. A také se s takovým klíčem daleko hůře pracuje než se šroubováčkem s inbusovou hlavou. Navíc je použitý inbus o rozměru 2mm příliš malý, vidíte, že by se na hlavičku vešel i otvor pro 2,5 mm inbus a možná i pro 3 mm. Větší rozměr by byl i odolnější.

Inbusový klíč ve tvaru L dodávaný ke stavebnicím Cross s inbusovými šroubky , který zcela odradil uživatele stavebnice.



Šroubováčky s inbusovou(2mm) a hvězdičkovou (TORX T8) hlavou, nedodávané ke stavebnicím, které oba vyhovují inbusovým šroubkům a práce s nimi je mnoho a mnohonásobně příjemnější, než s nepraktickým inbusovým klíčem.

I opatřil jsem si kvalitní inbusové šroubováčky (tedy jeden na inbus 2 mm a druhý je TORX T8) a mohu říci, že se potěšení z práce se stavebnicí opravdu dostavilo. Naprostá paráda! Ano, tyto šroubováčky stojí každý přes 100 Kč, ale kdyby výrobce projevil trochu invence, mohl by si určitě zařídit dodávky levných a příjemných inbusových šroubováčků. Je nám divné, že ho takováhle jednoduchá věc nenapadla. To si u něj nikdo nezkusil stavět složitější model s inbusovým klíčem, aby zjistil, jaká je to pakárna?

Práce s inbusovým či TORX šroubováčkem je velmi příjemná, šroubky na něm krásně drží, jako přibité. Takže za přechod na inbusové šroubky si výrobce tehdy zasloužil jedničku. Pokud by však ještě zvládl dodávat inbusový šroubovák namísto klíče ve tvaru L, patřila by mu i velká hvězdička. Bez toho vše pokazil a z přechodu na inbusy zcela propadl. Je to ohromná škoda, protože práce se stavebnicí se stala mnohem příjemnější a také nehrozila už zranění poškrábáním ostrým obyčejným šroubovákem. Šroubky na inbusovém šroubováku držely opravdu velmi dobře a oproti šroubkům s průběžnou drážkou velice vzrostla i produktivita. Toto velmi nedobré manažerské opomenutí určitě stavebnici Merkur neprospělo. Škoda, velká škoda. My jsme nahrazovali původní šroubky s drážkovou hlavou šroubky s křížovou hlavou M3,5 a používali šroubovák PH1. Už tohle je velké zpříjemnění práce a inbusové šroubky by byly ještě lepší, prostě dokonalé. Snažili jsme se šroubky s inbusovou hlavou sehnat, ale bohužel jsme to nedokázali. A tak to vše pohřbil blbý a nepraktický inbusový L klíč. Ano, inbus propadl a dále se bohužel dodávaly už jen šroubky s průběžnou drážkou. Ale bohudíky ne navěky. Přijde TORX!

Šroubováčky Narex Bystřice

Nářadí od firmy Narex řady Mikro, velmi vhodné na křížové nebo inbusové šroubky. Přitom je již za velmi přijatelnou cenu okolo 70 Kč

Podařilo se mi najít šroubováčky firmy Narex Bystřice, které mají přijatelnou cenu a jsou výborné pro použití se stavebnicí. Jediná malá vada na kráse je ta, že křížový šrouboák PH1 má průměr dříku 4 mm a neprojde tak většinou dírek v součástkách, což by usnadnilo v některých případech montáž. Ideální je průměr dříku 3,5 mm nebo menší, jenže pro velikost PH1 jsem to nikde nenašel. Pro inbusové šroubky s vnitřním inbusem 2 mm je velmi vhodný šroubovák Torx T8, pro inbusové červíky M3 s inbusem 1,5 mm je zase TORX T6. S těmito šroubováky vzroste užitná hodnota stavebnice s inbusovými šroubky, původně vybavené jen inbusovými L-klíči, několikanásobně.

Podívejmež se nyní na současné a zároveň nejlepší do stavebnic dodávané šroubky s hlavičkou TORX blíže.

Chcete-li nám něco napsat, tak na adresu
merkur@kreteni.cz

případně
mail nejvyššímu Kreténovi nebo mail K8, který už nespravuje tyto stránky.