Rok | Událost |
1890 | se v Nových Benátkách (dnes Benátky nad Jizerou) narodil Jaroslav Vancl, otec stavebnice Merkur |
1904 | Jaroslav Vancl dokončuje povinnou školní docházku a nastupuje do učení ve firmě svého otce Filipa |
1910 | Jaroslav Vancl odchází do Police a nastupuje jako dělník do firmy Emil Katschner; stěhuje se do podnájmu k Vilému Teichmannovi do Horní ulice čp. 62 (dnešní Tomkova) a seznamuje se s jeho sestrou Vilemínou |
1914 | Jaroslav Vancl je jedním z vůdců stávky ve firmě Katschner, následně je propuštěn ze zaměstnání |
1914 | Jaroslav Vancl odchází do Kuklen u Hradce Králové a nastupuje do firmy KAN, vyrábějící automobily; manželka s dětmi zůstává v Polici |
1918 | Jaroslav Vancl se vrací do Police a je zaměstnán ve firmě Artesia |
1919 | první kusová výroba stavebnice v Umrlčí uličce čp. 16 (dnešní Hvězdecká), součástky spojovány háčky |
1919 | jménem Jaroslava Vancla podána patentová žádost na kovovou stavebnici v Československu, Německu a Velké Británii; v následujícím roce pak v Rakousku, Francii a USA |
1920 | založena firma Inventor s.r.o., prozatím se sídlem v Praze, Spálená 11; majiteli firmy jsou Alois Menčík, Vilém Pelly ml. a Jaroslav Vancl |
1921 | postavena továrna v Nové čtvrti čp. 363 v Polici nad Metují (dnešní Husova ulice), kromě jiných produktů začíná i průmyslová výroba stavebnice Inventor |
1922 | přiznána patentová ochrana kovové stavebnici Jaroslava Vancla v Československu |
1925 | zdokonalená stavebnice Inventor „se šroubky a matičkami“ |
1929 | Jaroslav Vancl se stává jediným majitelem firmy Inventor |
1930 | začíná výroba stavebnice Merkur, ochrana formou vzoru přiznána 30. 1. 1931 |
1933 | začíná výroba stavebnice Metropol, ochrana formou vzoru přiznána 20. 7. 1933 (původní žádost na stavebnici pod názvem „Architekt“) |
1933 | začíná výroba elektrických vláčků Merkur (dvojnápravové Mikádo) |
1934 | začíná výroba stavebnice Merkur Elektrus, ochrana formou vzoru přiznána 12. 10. 1934 |
1935 | začíná výroba stavebnice Merkur Popular, ochrana formou vzoru přiznána 10. 9. 1935 |
1935 | začíná výroba lokomotivy Mikádo se třemi nápravami společně s výrobou celé rychlíkové soupravy |
1941/1942 | je zastavena produkce veškerého sortimentu a továrna přechází na válečnou výrobu |
1946 | obnovena výroba klasické stavebnice Merkur |
1947 | obnovena výroba vláčků |
1950 | na základě zákona 243/1949 Sb., kterým byly zrušen firmy s.r.o. v Československu, končí firma Inventor v likvidaci; Jaroslav Vancl se stává zaměstnancem firmy, aby mohl uhradit dluhy vzniklé nucenou likvidací firmy Inventor, nastupuje ve své bývalé firmě jako dělník |
1950 | výroba se stává součástí Komunálního podniku v Polici nad Metují |
1951 | výroba se stává součástí Oblastního komunálního podniku Police nad Metují |
1953 | výroba se stává součástí Okresního průmyslového kombinátu Broumov |
1955 | je přiznána ochranná známka Merkur (číslo ochranné známky O-4411) |
1955 | začíná první jednání o možnosti výroby plastových dílků pro stavebnici Merkur |
1955 | výroba se stává součástí Okresního podniku místního průmyslu Brokov Broumov; vedoucím závodu Inventor je Karel Peluněk, zeť Jaroslava Vancla; vedoucím výroby je František Jirman, druhý zeť Jaroslava Vancla |
1958 | výroba se stává součástí Kovoslužba, krajský podnik místního průmyslu Hradec Králové se sídlem v Chlumci nad Cidlinou |
1960 | výroba se stává součástí Kovopodniku, OPMH Broumov |
1961 | Otto Wichterle odlévá na přístroji ze stavebnice Merkur první kontaktní čočky |
1962 | ve školních osnovách je pro Pracovní vyučování zařazena práce sed konstrukční stavebnicí a Merkur je doporučen jako ideální stavebnice pro školní výuku |
1963 | začíná výroba stavebnice Merkur Elektro |
1965 | začíná výroba stavebnice Merkur Dopravních prostředků a strojů, kde jsou poprvé použity plastové díly |
1965 | začíná výroba stavebnice převodových ústrojí |
1968 | končí výroba vláčků zn. Merkur |
1970 | Jaroslav Vancl odchází do důchodu |
1980 | umírá Jaroslav Vancl |
1985 | začíná výroba stavebnic Merkur řady 300 |
1988 | začíná výroba stavebnice souřadnicového zapisovače Merkur Alfi |
1989 | Kovopodnik Broumov se stává státním podnikem |
1993 | vzniká firma Komeb s.r.o., která v rámci privatizace získává část státního podniku Kovopodnik Broumov a pokračuje ve výrobě stavebnice Merkur |
1994 | firma Komeb se ocitá v likvidaci, následně je na ni vyhlášen první konkurs v dějinách České republiky |
1995 | z konkursní podstaty vykupuje výrobu stavebnice Merkur Jaromír Kříž st. a jeho firma Cross s.r.o. navazuje na přerušenou výrobu v Polici nad Metují |
2000 | Jiří Mládek začíná se stavbou Ocelového města |
2003 | vzniká firma Merkur Toys s.r.o., která přebírá výrobu stavebnice |
2005 | je plně obnovena výroba vláčků zn. Merkur a společně s ní je zahájena výroba modelů parních strojů a doplňků pro kolejiště |
2006 | je otevřeno Muzeum stavebnice Merkur |
2012 | je otevřeno Muzeum papírových modelů na stejné adrese jako Muzeum stavebnice Merkur, ale s vlastním vchodem |
2015 | expozice Muzea stavebnice Merkur se rozrůstá o jedno celé patro |
2020 | do firmy vstupuje nový majoritní vlastník Richard Hrbáč; odděluje se výroba vláčků, která pokračuje dál pod jiným názvem |
2021 | expozice Muzea stavebnice Merkur se rozšiřuje o sklepní prostory |
2023 | Muzeum stavebnice Merkur je spojeno s Muzeem papírových modelů a vzniká tak jedinečný komplex dvou expozic pod jednou střechou |
2023 | Richard Hrbáč se stává 100 % majitelem firmy Merkur Toys |
2024 | umírá Jiří Mládek |